Vrstvení oděvu – svrchník a zavití hlavy
Komplet běžného oděvu ilustrující vzhled měšťanských žen z období osmdesátých let patnáctého století jsem vytvořila v roce 2010. Svrchní vrstvou tohoto kompletu byl volný svrchník, který by však v tehdejší češtině byl nejspíše označen sukně obdobně jako oděvní vrstvy pod ním.
Svrchník, svrchní sukně
Podobné svrchní oděvy najdeme na velkém množství ženských postav na dochovaných obrazech po celé 15. století. V aristokratickém prostředí byly takové kusy šity z luxusních materiálů a kožešin a byl pro ně používán název houppelande. Pod prsy byl tento typ oděvu většinou stahován širším páskem, ale na některých obrazových dokladech byly ženy namalovány i bez něj.
Před samotnou výrobou jsem se rozhodovala mezi variantou se zkrácenými nebo s dlouhými rukávy. Zkrácené rukávy v kombinaci s kulatým výstřihem namaloval Rogier van der Weyden postavě světice na Bladelinském triptychu z let 1445 – 50. (Bladelinský triptych) Variantu s dlouhými rukávy a výstřihem do V zachytil Weyden na postavě světice v zeleném již na Snímání z kříže z roku 1435. (Snímání z kříže) Obdobný oděv se nachází na skicáři z hradu Wolfegg vytvořeném po roce 1480. (Skicář z hradu Wolfegg) Nakonec padla volba na dlouhé rukávy, jelikož jsem chtěla svrchník především na ochranu před chladem. Oděv byl ušit z červené valchované vlny a podšitý lněným plátnem s jemným vzorem kostek v přírodní barvě lněného vlákna na tmavě modrém podkladu. Tento detail vycházel z náznaků pestrobarevných podšívek na příklad na malbách opět Weydena či Dierica Boutse st. I na obraze Narození Panny Marie od Mistra života Panny Marie, který byl namalován kolem roku 1470, byla jedna z postav dívek vyobrazena s vykasanou červenou sukní podšitou tmavomodrou látkou. (Narození Panny Marie)
foto: Václav Kořínek, modelka: Monika Macháčková
Úprava hlavy
Při úpravě hlavy bylo důležité správně skombinovat účes a zavití lněnou rouškou. Na původním obrázku z Schillingovy kroniky byla žena zobrazená s účesem ze dvou pletenců, přes který byla rouška zřejmě jen přehozena. Na portrétech a dalších vyobrazeních hlavně z německých oblastí jako na příklad na kresbě Aristotela a Phyllis od Mistra „domácích knih“ bylo zachyceno pečlivější aranžování roušky. (Arisoteles a Phyllis) Z roušky dlouhé 150 cm a široké 80 cm jsem vyzkoušela různé aranže při stejném postupu zavití, abych se pokusila dosáhnout podobného efektu. Nejdřív jsem udělala jednu utaženou smyčku kolem hlavy, která tvořila základ, a na temeni hlavy jsem jí zavázala kouskem provázku. Na základní smyčku pak přišla druhá, volnější tvořící výsledný efekt pomocí několika mosazných špendlíků. Odlišným dotažením druhé smyčky se daly vytvořit různé výsledné efekty.
Zhodnocení pokusu
Během experimentálního „každodenního života“ se komplet sestavený z popsaných oděvních kusů dobře osvědčil. Vrstvením, které se možná zdá na první pohled komplikované, se dalo reagovat na teploty od 5 °C do 35 °C. Pro horké letní dny byly lněné šaty s košilkou příjemné a vzdušné. Naopak při nízkých teplotách bylo možné obléci všechny vrstvy a stále při tom se komfortně účastnit různých pracovních činností aniž by oděv překážel. Pro pohodlné nošení jsou samozřejmě nutné další drobné doplňky. (opasky, záštěram, tašvice na opasek)
Střihová řešení:
- svrchník
